CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Etnografický subregion Plzeňsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Úrodná, bohatá oblast Plzeňska v užším smyslu slova (Plzeň s nejbližším okolím) zahrnuje v širším pojetí i další oblasti - Staňkovsko, Horšovotýnsko, Merklínsko, Plassko s Kralovicemi, Sulislavsko a Rokycansko.


Historicko-národopisné vymezení
V kraji na sever a severovýchod od Plzně se zřetelně projevují vlivy blízkých středočeských oblastí, nejvýrazněji Podbrdska. V západněji položených místech sílí vlivy německé.


Lidová architektura
V lidové architektuře je třeba zmínit krajovou variantu českého roubeného domu - chalupu s velkými kabřinci (malá šikmá stříška vybíhající nad lomenici). Na Klatovsku se dochovaly špýcharové domy , jaké známe z Chodska, ale i domy hrázděné , které sem pronikaly ze západnějších oblastí osídlených německým obyvatelstvem. Nejhonosněji působí zděné statky plzeňského typu .


Kroj
Kroj rázu střídmějšího ve výzdobě, bohatého ve tvaru. V minulosti byl považován za syntézu českého kroje, o čemž svědčí i využití těchto znaků v kostýmech pro operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta.Tvarově zaujme především široká bílá holubice na ženských čepcích, jejíž křídla se od 30. let 19. století zvětšují až do šíře ramen, nebo bohatě vrstvené do půli lýtek dlouhé sukně vystlané 15 až 25 spodničkami. Oblíbené byly červené bavlněné fěrtochy - baboráky - s uzoučkými pestrými proužky. K oblečení patřily tradiční červené punčochy, nosívané i na Chodsku, a nízké černé střevíce. Muži měli kroj jednoduchý, v zásadě podobný jiným českým krojům. Nosívali modrý soukenný šat, žluté koženky, vysoké boty, na hlavu si kladli vydrovky z červeného sukna se zlatým střapcem, lemované černou vydrou, na vydrovku pak klobouk. Zvláštní pozornost zaslouží kroj plasský . Vymyká se stylu západočeských krojů především precizní velkoplošnou ornamentální výšivkou zástěr, plen a čepců "s ouškama", jejichž laloky krajkou úplně zacloňují profil ženy.


Lidový tanec a hudba
Na Plzeňsku našel uplatnění tanec západních a jižních Čech do kolečka . Jeho původní varianta byla pouhým přeskakováním z nohy na nohu, při čemž se tanečník otáčel, vrtěl kolem osy svého těla střídavě na obě strany. Vývoj směřoval k tanci párovému. Tančí se zde i polka. Hudební doprovod poměrně dlouho zajišťovali samotní dudáci. Od konce 18. století dosáhly veliké obliby jarmareční písně skládané lidovými písničkáři. Mezi prostým lidem, ale i ve vyšších kruzích, byl v období baroka a rokoka oblíbený nástroj spojující prvky houslí a kolovrátku niněra . Později se uplatnila malá selská muzika v tříčlenném obsazení dud, Es klarinetu a houslí. V současnosti muziky folklórních souborů užívají kromě velké dudácké hudby s kontrováním violy nebo houslí a kontrabasem také muziku štrajchovou , ve složení dvoje housle, dva klarinety, viola a kontrabas.


Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.FolklorWeb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 14:04 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY